Kategorie

Pivovarská šenkovna

Vítejte v Pivovarské šenkovně Pivovarská šenkovna je nejstarší, dosud fungující restaurace v Ústí nad Labem a to od roku 1884. Pivovarská šenkovna Vám nabídne širokou škálu gastronomických služeb, zajistí Vám prostor pro rauty, večírky nebo školení. K dispozici je velký sál (restaurace), salónky pro uzavřenou společnost, bar a také zahrádka s obsluhou. od 4. října 2013 100 g Škvarková pomazánka, pečivo 35,- Kč 300 g Pečené králičí stehno s vepřovým bůčkem, houskový a bramborový knedlík, červené a bílé zelí 129,- Kč Jako novinku Vám nabízíme nepasterizované pivo z tanku, které zaručuje nejvyšší kvalitu podávaného piva.

Historie Starý měšťasnký pivovar od Dr. A. Mariana

Vykonávat právo varné a výčepné v obvodu práva mílového, patřilo k předním právům v tehdejším královském městě Ústí již od pradávna.

Zakládající listina města Ústí n. L. z dob Přemysla Otakara II (1253–1278) bohužel nezůstala zachována, ale z dějinných dokladů z roku 1325 a 1349 se dozvídáme, že město Ústí právo ke sladování a vaření piva již mělo.

Právo vařit pivo bylo povoleno toliko domům uvnitř města, ale né také všem. Podle jednoho rekonstruovaného plánu města z roku 1680 je jasné, že domy s právem vařit pivo, patřily k těm nejstarším. V průběhu leta ale dochází k tomu, že některé domy své varné právo prodávají, vyměňují za jiné a nebo toto propůjčují.

V roce 1660 bylo v Ústí 66 míst s právem vařit pivo a v letech 1725 a 1791 zde bylo 84 míst s právem vařit pivo. Až do roku 1792 bylo obvyklé tak zvané posloupné vaření piva, které se dělo na základě losování, kdy mohl každý jednou za čas vařit pivo v městském pivovaru.

V úplně dávných dobách vařili měšťané své pivo v domech. Taktéž výroba sladu byla z počátku prováděna doma a v pozdějších dobách byl cechem ustanoven sládek, který připravoval slad pro všechny měšťany vlastnící varné právo.

V roce 1598 byly ve městě dva veřejné pivovary a to Spodní pivovar, který zanikl pravděpodobně za Třicetileté války a nacházel se na rohu spojující ulici Hrnčířskou a Jircháře. Horní Pivovar stával v Teplické ulici (Revoluční) a byl umístěn mezi domy č.p. 206 a 207. Tento zde byl postaven s ohledem na městský potok, který kolem tohoto protékal. Tento pivovar byl užíván až do roku 1766, ale jeho stavební stav byl již mnoho let předtím ve velmi špatném stavu.

V roce 1714 učinil pivovarnický cech rozhodnutí, zakoupit stavební pozemek u Horní brány a budoucnosti zde postavit sladovnu a varnu. Toto místo bylo zakoupeno teprve až v roce 1722.

Místo se nacházelo u Rohového mlýna a bylo zakoupeno za 70 zl. Začátkem léta byla zahájena výstavba nové sladovny a tato byla dokončena 25. srpna ještě téhož roku. Vaření piva se ale i nadále provádělo ve starém pivovaře, který, ač byl ve velmi špatném stavu, byl nadále udržován v provozu. Konečně byla v roce 1766 zahájena stavba nového pivovaru, který měl místo vedle stojící sladovny v Dlouhé ulici u Horní brány. Stavba byla dokončena 2. října 1766 a od městského děkana Antona Barma slavnostně vysvěcena.

Staré místo, kde stával pivovar bylo prodáno v dražbě 17. dubna 1766 pozdějšímu královskému soudci Františku Johanovi Steylerovi, který tento v dražbě získal za 110 zl. a na místě pivovaru zřídil zahradu.

Nově postavený pivovar neměl pochopitelně ještě takový objem a velikost jako pivovar starý a tak byly prováděny stále přístavby a také se zvětšovala jeho plocha, což se zejména projevilo v letech 1810, 1833 a 1844. Rozdělení budov a jejich využití až do roku 1894 je patrné z plánku.